Regulace reklamy kryptoměn a produktů či služeb s nimi souvisejících
Kryptoměny jsou specifickou virtuální měnou, resp. systémem, který využívá šifrování k tomu, aby umožnil bezpečné transakce v distribučním a decentralizovaném řetězci (tzv. blockchain). Mezi ty neznámější patří například Bitcoin, Ethereum či Litecoin. O možnosti nákupu kryptoměn nás přitom informují různá propagační sdělení zejména na internetu. Avšak tyto reklamní spoty již málokdy upozorňují rovněž na rizika, která jsou s kryptoměnami imanentně spjata (zejména jde o vysokou volatilitu většiny kryptoměn z důvodu jejich ryze spekulativní hodnoty, výjimkou jsou např. tzv. stablecoiny, jež jsou digitální reprezentací fiat měn v kryptosystému). Taková reklama pak, zejm. v případě spotřebitele, je schopna vyvolat určité nesprávné či nepřesné představy o charakteristikách trhu s kryptoměnami a o jeho výnosech, které je možné dosáhnout, resp. o míře rizika, které spotřebitel podstupuje. V případě propagace produktů a služeb souvisejících s kryptoměnami (půjde např. o burzy pro obchodování s kryptoměnami, směnárny či tzv. virtuální peněženky) pak může reklama vést (a často vede) k vyvolání představy, že určitá služba spojená s kryptoměnami je bez poplatku, přičemž jsou však účtovány poplatky za jiné související služby.
Právě problematice regulace reklamy kryptoměn (a to jak právní tak etické, resp. samoregulační), a to zejména s ohledem na chystanou legislativu Evropské unie, je věnován tento článek. Pozornost je přitom soustředěna na reklamní sdělení týkající se kryptoměn ve vztahu ke spotřebitelům, resp. zneužívání jejich nezkušenosti a velmi omezené informovanosti v této oblasti.
Hned na úvod je třeba zmínit, že v současné době není v České republice reklama na kryptoměny speciálně legislativně regulována, neboť ani samotné kryptoměny nemají v českém právním řádu speciální právní úpravu. Nicméně novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML“), z roku 2020 již však pracuje s pojmem virtuálního aktiva (pod který tedy spadají i kryptoměny). Dle ustanovení § 4 odst. 9 AML se virtuálním aktivem rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, která není peněžním prostředkem podle zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, ale je způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci.
V České republice tedy (prozatím) neexistují žádná speciální pravidla, která by zakazovala či jinak speciálně regulovala reklamu související s kryptoměnami. Reklama na finanční produkty a služby se přitom řídí zvláštními ustanoveními obsaženými ve speciálních zákonech[1]. Na inzerci kryptoměn a služeb s nimi souvisejících se tedy použije „jen“ obecná úprava regulace reklamy, tj. zejména zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „RegRek“), zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (díle jen „OchrSpotř“), a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a to zejména ustanovení na ochranu před nekalou soutěží.
Ani na poli Evropské unie v současné době neexistuje platná legislativní úprava, která by na kryptoměny obecně dopadala. To se však zřejmě zanedlouho změní. Evropská komise totiž představila nový balíček pro digitální finance, který obsahuje čtyři důležité návrhy týkající se kryptoměn. Pro účely tohoto článku je přitom zásadní návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (Markets in Cryptoassets, dále jen „MiCa“). Návrh nařízení MiCa se má vztahovat na veškeré emitenty virtuálních měn (kteří mohou být pouze právnickými osobami) a další osoby, jakožto poskytovatele služeb spojených s kryptoměnami, jako jsou různé krypto burzy, krypto směnárny tokenů (např. Bitcoinů) či virtuální peněženky. V případě přijetí návrhu nařízení MiCa bude právní úprava v něm obsažená závazná a bezprostředně použitelná ve všech členských státech EU (aniž by se tedy musela provádět do vnitrostátního práva). Jedním z hlavních cílů připravovaného návrhu nařízení MiCa je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a investorů a integritu trhu; mezi specifické cíle pak patří mj. omezení rizik podvodu a nedovolených praktik na trzích s kryptoaktivy. V odůvodnění návrhu nařízení MiCa je přitom uvedeno, že za účelem zajištění ochrany spotřebitele je třeba, aby potenciální kupující kryptokativ byli dostatečně informováni o charakteristikách, funkcích a rizicích kryptoaktiv, jež hodlají zakoupit.
Právě informovanost spotřebitelů je kamenem úrazu v případě inzerce, resp. propagačních sdělení týkajících se kryptoměn. Ohledně nedostatečné informovanosti spotřebitelů, co se týče rizik spjatých s kryptoměnami (zejména jde o vysokou spekulativnost a volatilitu většiny kryptoměn), v nedávné době varovaly evropské regulační orgány (EBA, ESMA a EIOP)[2]. Dle uvedeného varování by si spotřebitelé měli dát pozor na klamavou reklamu, a to i na sociálních sítích a prostřednictvím tzv. influencerů. Zvláště by si měli dát pozor na slibování rychlých a vysokých výnosů, přitom by si měli být vědomi, že v současné době nemají k dispozici žádné nápravné či ochranné mechanismy, když v současné době kryptoměny nespadají pod ochranu pravidel EU pro finanční služby[3].
Právě na hojné zneužívání nezkušenosti a neinformovanosti spotřebitelů ze strany inzerentů reklamy na kryptoměny (potažmo služby a produkty s nimi souvisejícími) reagoval britský samoregulační úřad (Advertising Standarts Authority, dále jen „ASA“). Obavy z nedostatku vhodných upozornění na rizika kryptoměn vedly ASA k několika šetřením ohledně reklamních sdělení kryptoaktiv v různých médiích. V druhé polovině prosince 2021 vydala ASA řadu rozhodnutí, kterými zakázala placené reklamy a propagační příspěvky na sociálních sítích kvůli zneužívání nezkušenosti spotřebitelů, resp. z důvodu poskytnutí nedostatečných či žádných informací o riziku investice do kryptoměn[4].
V rámci samoregulace v roce 2018 americká společnost Facebook (nyní Meta Platforms, pod kterou spadá i Instagram) přistoupila k zákazu veškeré reklamy na kryptoměny a na služby či produkty s nimi souvisejícími. Facebook k zákazu přistoupil právě s ohledem na velké množství podvodných a zavádějících propagačních praktik činěných na jeho sociálních sítích. Nicméně, v roce 2019 v souvislosti s vydáním vlastní kryptoměny (pod názvem Libra), Facebook, resp. Meta Platforms inzerci kryptoměn znovu (v omezeném rozsahu a za předchozího schválení ze strany Facebooku, resp. Meta Platforms) povolil, a to pouze pro inzerenty, kteří mají v této oblasti udělenou licenci vydanou autorizovaným emitentem (zpravidla jde o příslušné národní banky či jiné státní finanční instituce). V současné době v tomto seznamu není uvedena žádná licence, jejíž emitent by působil na území České republiky. Obdobný mechanismus zavedla rovněž společnost Google, která v současné době umožňuje využití služby Google ads pro inzerci kryptoměn ve velmi omezeném rozsahu, tedy pouze v povolených oblastech (firmy, které se nezabývají nákupem, držením ani směňováním kryptoměn, a burzy a peněženky pro kryptoměny ve schválených zemích), a za předchozího schválení[5].
Ačkoliv je samoregulace co se týče ochrany spotřebitele před reklamními sděleními ohledně kryptoměn o něco dynamičtější, vraťme se zpět do legislativní roviny, resp. k připravovanému návrhu nařízení MiCa a jeho dopadu (v případě jeho přijetí) na reklamu v oblasti kryptoměn. V návrhu MiCa se přitom v rámci předcházení zneužívání trhu kryptoměn (resp. kryptoaktiv) zakazuje činnost jakékoliv osoby směřující k manipulaci s trhem kryptoaktiv, která zahrnuje mj. šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo budou pravděpodobně vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv, nebo zajišťují nebo pravděpodobně zajistí cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv na neobvyklé nebo umělé úrovni, včetně šíření zvěsti, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.
Za účelem zajištění dostatečné informovanosti zejména spotřebitelů ohledně trhu s kryptoměnami (kryptoaktivy) přitom návrh nařízení MiCa zakotvuje požadavky na propagační sdělení a zavádí povinnost vypracování informačního dokumentu „bílá kniha o kryptoaktivech“.
Požadavky MiCA na propagační sdělení týkající se veřejné nabídky kryptoaktiv (kterou však nemusí vždy činit vydavatel kryptokativa) nebo přijetí kryptokativ k obchodování na obchodní platformě pro kryptokativa, které budou muset být kumulativně splněny, jsou následující:
- ze sdělení musí být jasně rozpoznatelné, že slouží k propagaci té které kryptoměny,
- informace v nich uváděné musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící,
- veškeré informace musí být v souladu s přijatou bílou knihou o kryptoklativech v případě, že je bíla kniha dle nařízení MiCa požadována, a současně,
- v propagačním sdělení musí být jasně uvedeno, že bíla kniha byla vydána, s uvedením adresy webové stránky emitenta kryptokativ.
Propagační sdělení je přitom úzce spjato s informačním dokumentem „bílá kniha o kryptoaktivech“, kterou bude muset (až na výjimky) vypracovat každý vydavatel kryptoaktiva (kryptoměny). Každý emitent kryptoaktiv (tedy bez výjimky), je však povinen jednat čestně, spravedlivě a profesionálně, měl by komunikovat s držiteli kryptoaktiv korektně, jednoznačně a pravdivě.
Dokument „bílá kniha o kryptoaktivech“ bude rovněž třeba oznámit příslušnému orgánu a zveřejnit jej. Jedná se o obdobu prospektu, jako je tomu při veřejné nabídce investičních cenných papírů (viz § 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, resp. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, ze dne 14. června 2017, o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES). Bílá kniha o kryptoaktivech by (v souladu snávrhem MiCa) měla obsahovat všeobecné informace o vydavateli kryptoměny, o projektu, jenž má být realizován pomocí získaného kapitálu, o veřejné nabídce kryptoaktiv nebo o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, o právech a povinnostech souvisejících s kryptoaktivy, o základní technologii použité pro tato aktiva a o souvisejících rizicích.
Aby bylo zajištěno spravedlivé a nediskriminační zacházení s držiteli kryptoaktiv, musí být informace v bílé knize o kryptoaktivech (stejně jako v případě propagačních sdělení) pravdivé, jednoznačné a nezavádějící.
Rovněž poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají dle návrhu nařízení MiCa povinnost jednat čestně, spravedlivě profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a potenciálních zákazníků. Infomace poskytované zakázníkům přitom musí být pravdivé, jasné a neklamavé, a to zejména v propagačních sděleních, které je třeba jako propagační výlsovně označit. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmějí úmyslně nebo z nedbalosti uvádět zákazníka v omyl, pokud jde o skutečné nebo domnělé výhody kryptoaktiv. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy rovněž budou muset své zákazniky upozornit na rizika spojená s nákupem kryptoaktiv. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budu muset uveřejnit svou cenovou politiku online na výrazném místě na své webové stránce.
Za účelem (zejména) ochrany spotřebitele by se na porušení pravidel dle MiCa u povinných osob měla vztahovat občanskoprávní odpovědnost. Nad rámec soukromoprávní úpravy na ochranu osob před nekalou soutěží v OZ tak bude možné se rovněž domáhat náhrady újmy vzniklé za nedodržení informačních povinností dle nařízení MiCa (jež v případě jeho přijetí bude mít v členských státech přímý účinek). V rovině veřejnoprávní pak MiCa zavádí povinnost (u některých vydavatelů kryptoměn) žádat o předchozí povolení ze strany příslušného orgánu; zřejmě půjde o povolení poskytované Českou národní bankou. Česká národní banka je přitom příslušná k dozoru nad dodržováním povinností dle OchrSpotř nad osobami, jež podléhají jejímu dohledu (srov. § 44 a násl. zákona č. 6/1993 Sb. České národní rady o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a § 23 odst. 8 OchrSpotř). Všechny ostatní osoby inzerující reklamu týkající se kryptoměn pak podléhají kontrole při dodržování pravidel OchrSpotř ze strany České obchodní inspekce (§ 23 OchrSpotř). V rámci veřejnoprávní úpravy RegRek budou vydavatelé kryptoměn a poskytovatelé služeb spjatých s kryprtoměnami zpravidla zadavateli reklamy (ve smyslu ustanovení § 1 odst. 5 RegRek), přičemž příslušným orgánem dozoru v případě reklamy na kryptoměny bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, příp. krajské živnostenské úřady (viz. § 7 RegRek).
Lze tedy uzavřít, že ačkoliv v současné době reklama na kryptoměny v České republice není speciálně regulována, je třeba při její inzerci dodržovat reklamní standardy; tato musí být v souladu zejména s předpisy na ochranu spotřebitele. Právní vakuum v této oblasti by však mělo být v budoucnu vyplněno přijetím MiCa. Návrh nařízení MiCa přitom klade velký důraz na transparentnost poskytovaných informací ohledně trhu s kryptoměnami, jež se (v případě jeho přijetí) odrazí rovněž v reklamním segmentu. Mělo by tak dojít k zajištění adekvátní míry informovanosti zejména spotřebitelů. V případě inzerce reklamy týkající se kryptoměn na internetových platformách (jako je například Facebook) je rovněž třeba dodržet samoregulační pravidla jimi stanovená, resp. splnit jejich podmínky pro inzerci takové reklamy.
[1] Viz např. zákon č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, zákon 189/2004 Sb. o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Varování „EU financial regulators warn consumers on the risks of crypto-assets“ ze dne 17. 3. 2022.
[3] Zejména se jedná o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/65/EU, ze dne 15. května 2014, o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012
[4] K tomu také srov. Oznámení ASA ohledně požadavků na reklamu týkající se kryptoměn.